Přítomnost štěnice domácí nebo štěnice postelové ve svém domě/bytě poznáte podle štípanců, které Vám štěnice přes noc způsobí. Další indikátor výskytu štěnic je jejich trus – drobné černé tečky podobné mušímu trusu. Trus štěnic můžeme najít většinou v konstrukci postele, na matraci, pod prostěradlem… Stejně tak můžeme v záhybech matrace najít přímo schované štěnice nebo jejich vajíčka. Štěnice jsou aktivní převážně v noci.

POZOR !!! Je prakticky nemožné se štěnic úspěšně zbavit svépomocí!!

Zde v galerii uvidíte, jak daleko to může zajít. 

V těchto případech buď :

a) firmy nedržely správné postupy, 

b) zákazník si hubil štěnice svépomocí přípravky z internetu, 

c) nebo absolutní neřešení.

Zákazníci nám často sdělili, že volně dostupný přípravek nejprve zdánlivě fungoval. Ve skutečnosti se však štěnice před přípravkem snažily uniknout, čímž se dostávaly hlouběji do stěn a do nábytku, což celou situaci jen zhoršilo.

Proto se na nás neváhejte obrátit. Jsme 100% diskrétní.

Nejčastější místa úkrytů štěnic v bytech

• záhyby povlečení
• matrace, čalounění - ve švech
• konstrukce postelí, sedacích souprav, křesel - štěrbiny, díry
• nábytek - štěrbiny, díry, zásuvky stolu
• zdivo - praskliny, štěrbiny, díry po hmoždinkách apod.
• obložení zdí a stropu, odchlípnuté tapety
• rámy obrazů a zrcadel, plakáty na zdech, poličky na zdech
• podlahové lišty, okraje koberců
• knihy, telefonní seznamy apod. - mezi stránkami, ve hřbetu
• průchody teplovodních a elektrických rozvodů, zásuvky, lišty el. rozvodů
• mezi prádlem a oblečením

Pro štěnice, které tráví většinu svého života v úkrytech, je životně důležitá lokalizace hostitele. Člověka dokáží lokalizovat. Podnětem je teplota kůže, kairomony (pach oběti) a CO2. Tepelné sensory umístěné na tykadlech rozeznají teplotní rozdíly 1 – 2°C. Krev sají v noci, ve dne jsou v úkrytech. Při velmi vysokém stupni zamoření jsou však i přes den na volně přístupných místech (stěny, nábytek, rámy oken apod.). Štěnice není světloplachá - nevadí jí běžné denní světlo ani běžné umělé osvětlení. Bodají hlavně na odhalených (nepřikrytých) částech těla; pod peřinou nebo pod oděvem zpravidla ne. Při vpichu vstříkne do rány anestetikum, takže kousnutí nebolí; zánět (zarudnutí a svědivost) se objeví až později. Uvádí se, že pokud člověk nikdy dříve nepřišel se štěnicemi do kontaktu (nebyl pokousán), objeví se mu první reakce až po týdnu po pokousání. Poté se objevuje cca po osmi hodinách od pokousání. Některým lidem dokonce po pokousání na kůži nevzniká žádné viditelné zarudnutí. Mylně se pak tito lidé domnívají, že na ně "štěnice nejdou". Opak je ale pravdou.